Počet rozhovorů s hráči našeho „A“ mužstva se nám přehoupl přes deset a jsme již ve třetím měsíci, kdy se každou sobotu věnujeme představení jednoho z našich hráčů. Tentokrát jsem pokládal otázky fotbalistovi s pražskou minulostí, pojďme na ně:
1. Jak jsi se dostal do Úval?
Tak ono to nebylo těžké. V roce 2016 jsme si s přítelkyní vybrali byt v Úvalech a přestěhovali se. Nechtělo se mi jezdit hrát do Prahy, jezdit za fotbalem dál MHD, takže úvalský klub byl pro mě hned jasná volba.
2. Než jsi přišel do Úval, jaká byla tvá fotbalová minulost?
Od narození jsem bydlel v Praze, fotbal mě „chytl“ od malička. Nejdelší dobu a nejvíce si pamatuji časy strávené ve Slavoji Vyšehrad. To byli asi tři roky (2006–2009) a potom v Hostivaři v místním SK Hostivař. Tam jsem byl už před Vyšehradem a pak šest let po návratu z Vyšehradu (2010–2016)
3. Jaká je tvoje pozice na hřišti a role v mužstvu?
Jestli myslíš hru v áčku, tak toho jsem zatím moc neodehrál. V mužstvu je velká konkurence a na některé místa jsou i dva zkušení a dobří hráči, takže jsem zatím neodehrál více času. Většinou hraji na kraji zálohy, když mě trenér „postaví“. Někdy mě trenér pošle hrát do obrany „beka“. Nemám stálé místo v áčku na hřišti, takže to vychází, tzv. „nemáš fleka, hraješ beka“. Já to tak neberu, když dostanu důvěru, člověk se musí snažit. Samozřejmě je těžké naskočit do hry v rozjetém zápase a zaujmout v tom „dobrém“.
4. Letošní sezona je celá divně rozhozená, žádná pravidelnost. Co děláš sám bez fotbalu a pravidelných tréninků?
Moc toho dělat nemůžeme, když je všechno zavřené. Snažím se sám běhat pro udržení kondice a doma občas posiluji. Když otevřou bazény, půjdu si rád zaplavat.
5. Kdo je v šatně mezi hráči autoritou a kdo zařizuje zábavu v šatně?
Zkrátka tým drží autorita v podobě „Máci“, kapitán na správném místě. Potom samozřejmě ti služebně nejstarší. Největší baviči a zpěváci jsou Bozďa s Piťom (rozuměj David Bozděch a Peter Tarr).
6. Čím myslíš, že jsi na hřišti dobrý a jak můžeš pomoci týmu ve hře?
Vždy jsem spoléhal na svoji rychlost než na techniku. Většinou jsem dokázal být schopen soupeři „utéci“ a zakončit střelou. Takže rychlost je moje přednost, ale souvisí to s přípravou a tréninkem, takže to teď nemusí tak být.
7. Máš nějaký svůj předzápasový rituál nebo pravidla při přípravě, která nemůžeš vynechat a když to neuděláš, cítíš, že je to špatně?
Nevím, jestli to je rituál, ale musel kdysi jsem musel chodit na hřiště poslední. Teď v Úvalech žádný nemám.
8. Jakou máš vzpomínku na nějakou rozlučku se sezonou nebo na soustředění?
Popravdě nejsem ten typ, co na rozlučkách „paří“ až do rána. Nikdy jsem na to nebyl. Na posezení na hřišti zajdu, ale nikdy nezůstanu moc dlouho. A na soustředění, již nejezdím. Naposledy jsem byl ještě v mládeži. To bylo samé běhání, běhání a běhání 
9. Máš nějaký nebo měl jsi svůj fotbalový vzor a řekni tři hráče, kteří jsou v současnosti nejlepší na světě?
V mládí to byl určitě Tomáš Rosický, ty jeho přihrávky a ten přehled o hře byl neskutečný.
Momentálně tři nejlepší hráči na světě? To je těžké otázka. Podle mě to momentálně bude Robert Lewandowski, neuvěřitelný zabiják a stále ke špičce patři „due“ Ronaldo s Messim, i když už to není co to bejvávalo.
Tomáši, díky za rozhovor.
P.S. Další informace a fotky najdete na facebookovém profilu SK Úvaly.
