Dnešní rozhovor byl pro mě lehčí, protože Tomáš je můj kamarád a známe se od doby kdy se objevil v šatně „béčka“. A protože jsem už před první odpovědí věděl, že jsem se Tomášovi trefil do dobré nálady. Tak jsem si řekl, že přidám pár otázek na tělo. Přeci jenom už prožil v Úvalech dlouhý čas a má zážitky, jak z kabiny áčka, tak i béčka. Většinu jeho zážitku znám, takže doufám, že nevyzradí toho až moc. 
Tak pojďme na to:
1. Jak jsi se dostal do Úval?
Cesta to byla složitá a námluvy zdlouhavé Psal se rok 2005 a já byl v „posledním“ ročníku na ČVUT. V ten samý rok tam byli na útvaru tělesné výchovy dva sportovní blázni Pavlove, Rus a Korbelář. Jelikož Pavel Korbelář okamžitě odhadl mé kvality (smích), tak mi hodil lano, jestli bych nechtěl hrát v Úvalech fotbal. V létě to ještě nedopadlo… ale v zimě 2006 (6.1.2006) jsem absolvoval první trénink za Úvaly. Vidim to jako dnes. Malá útulná šatnička 19 nadržených „plajerů“. Jména, např Němec, Havel, Zikmund, Pejša, Kahuda, Šindelář, Vojtěch, Chalupnik, Jiřík atd…. Korbelář přišel na trénink až v březnu (hned, co svezl z hor sníh) První trénink se jenom a pouze běhalo (no hnus), ale atmosféra v týmu mě nadchla. A Úvaly mě (později i celou mou rodinu) pohltily.
2. Než jsi přišel do Úval, jaká byla tvoje fotbalová minulost?
Nepamatuji si svou FOTBALOVOU historii před příchodem do Úval. (Smích)
Jen si pamatuji (mamka říká), že jsem s fotbalem začal v jedenácti letech.
3. Jaká je tvoje pozice na hřišti a tvoje role v mužstvu?
Na hřišti: to už si bohužel moc nepamatuji ani si nepamatuji svůj poslední zápas, ale makám na sobě, abych mohl zase nastoupit za A tým a ideálně se připravit na svůj OPRAVDU poslední zápas (snad červen 202?) V mužstvu: doufám, že jsem stále přínosem. Snažím se jít příkladem. Bohužel to tak vnímá jen trenér a starší kluci. Mladíci mají svůj svět…
4. Letošní rok je od celý fotbalově rozhozený, žádná pravidelnost. Už se ví, že se začne až na jaře. Co plánuješ dělat sám BEZ fotbalu, kromě plánovaných tréninků trenérem?
KMB – Ku..a musíš běhat.
5. Kdo je v šatně mezi hráči autoritou a kdo zařizuje zábavu v šatně?
Autorita: Jednoznačně kapitán Máca (Tomáš Macek)
Zábava: netřeba jmenovat – máme více tahounů a to je super
6. Čím si myslíš, že jsi na hřišti dobrý a jak pomůžeš týmu ve hře?
Řekl bych, ze komunikace a zkušenosti jsou mé přednosti.
Bohužel jsem poslední dva roky bojoval s nekvalitní fyzickou kondicí. Kvůli tomu jsem nemohl být takovým přínosem pro A-tym, jak bych si představoval
7. Máš nějaký svůj předzápasový rituál nebo pravidla při přípravě, která nemůžeš vynechat a když to neuděláš cítíš, že je to špatně?
Jasně to má každý (i když???). Ale když ho teď prozradím, tak mi přestane fungovat (smich)
8. Ok. Dobře, neprozrazuj rituál a řekni nám více o soustředěních. V módě byly hlavně zimní, jak v áčku, tak v béčku?
Jáááj evidentně chceš nějaké informace ze zákulisí týmu. Spoluhráče uklidním. Jsem jako hrob. Tak tedy jenom z „lehoučka“ …… , Jak už jsem odpovídal výše, atmosféra v SKÚ byla vždy fantastická. A na soustředěních to platilo dvojnásob. Když si vzpomenu na soustředění v chalupě (jméno chalupy už nevím) nad Tanvaldem, na sraz v „Raníčku“ u nádraží, na vstupního panáka, na obíhačku s prkénkem, pantoflí, naběračkou apod., tak se směju ještě teď. Křeslo pro hosta pod vedením Němi (P.Němec) a Zikyho (A. Zikmund). Turnaj v Tanvaldu a legendární vyhlášení nejlepšího gólmana. Nebo později s „Juniorkou“ 10 ročníku na Šanově. Tam vidím ještě dnes v živých barvách sjezd nahého Krajdu (J. Krajiček). Nebo hlášku Majryho: „Toníčku jdi si hajnout, ty jsi strašně unavenej“. (Smích). To byly to krásné prodloužené víkendy. Ted se aktuálně chystáme na lednové „soustředění“ na Braunovce. Snad nás bude plný dům, jak tomu bylo v Tanvaldu a Šanově. Bylo by super nastartovat znovu nějakou tradici.
9. A takové rozlučkové akce? Ty jsou všude. Kterou si vybavíš během tří vteřin?
Tak to je jednoduché. První a zároveň poslední rozlučka juniorky v Praze. Tondo promiň (smích). Jinak samozřejmě jak zápisné, tak rozlučky měly vždy fantastickou úroveň.
Tady mam taky jednu hlášku: „dělá to sedmset zlatíčko“!
Dando, děkuji ti za rozhovor, věřím, že ti kluci tvou upřímnost vrátí v dalších dílech rozhovorů a třeba dojde i na pokračování s hráči bývalé či současné „Juniorky“ Úval (rozuměj béčka).
Fotografie a další informace najdete na Facebookovém profilu: SK Úvaly.
